Protože soudy trvají dlouho, stojí peníze a nedá se predikovat, jak dopadnou, protože soudci mívají různě pitomé nápady, řeší se to v praxi tak, že druhému společný život prostě znepříjemníš natolik, že radši odejde sám. Když jsem se rozešla s expřítelem, odstěhoval se asi za 3 měsíce, našel si nový nájem. Akorát jsem mu pak po několika letech zrušila trvalý pobyt, protože jeho nové přítelkyně (bydlel postupně u tří) mi nepovolily trvalý pobyt.
Takže pokud je byt muže, volila bych cestu každodenních mejdanů s kamarády, případné obtěžování podnapilými kamarády, i kdyby to mělo být divadlo. A to do doby, než by madam zvedla kotvy. Já vím, že to je možná ne zcela morální, ale je to podstatně rychlejší a levnější, než nějaké soudy, které jsou navíc s nejistým výsledkem. Ostatně: je morální, že dáma, která se nasáčkovala do bytu, tam chce bydlet i přes rozchod? Pokud je nemorální madam, proč by měl být morální onen muž?