Potíž je v tom, že nemáme možnost ovlivnit jiné lidi. Můžeme jen ovlivnit, co děláme my a ti lidé, které vychováváme. Takže za sebe člověk může jen neubližovat a pokud možno si nenechat ubližovat, ale jak je na tom někdo cizí, s tím nemůžeme nic nedělat. Toho k neubližování nevychováme, a když nám ublíží, tak trest přijde ex post, což nic neodčiní, takže mi přijde lepší se tomu celému vyhnout.

To není žádná celospolečnoská atmosféra, ale prevence vzhledem k tomu, že jsou lidé nedokonalí a člověk ovládá jen sebe a ty ostatní ani trochu. Něco jiného je to v rodině nebo u blízkých lidí, ale mít nějakou opatrnost vůči cizím nic moc nestojí.