Přidat odpověď
Frederiko,
jasně, dnes si to taky nedovedu představit. Roli v tom hrálo, že to nebylo dnes, ale v 80. letech, moje dobrá kamarádka chodila na tu gymnastiku se mnou a měla ještě přísnější rodiče než já (naše rodiny se celkem dobře znaly a řekla bych, že se tak navzájem trochu utvrzovavaly v tom, že jejich "norma" je ta správná) a já neměla žádný silný argument pro to, proč s gymnastikou skončit. Že se mi "nechce" bylo málo oproti argumentu matky, že je to pro můj vývin prospěšné. Já tedy nebyla zas až tak poslušná, jak se zdá, ale zde jsem ustoupila.
Předchozí