Kdysi na vš jsme vedli takovou debatu v hospodě - mužská část společnosti se shodla na tom, že po první puse přece mají obě strany jasno, kam chtějí zajít, a že je nefér, když si to holka rozmyslí až při svlíkání trička. Já jsem namítla, že jsem si to za svůj život několikrát rozmyslela už ve chvíli, kdy jsem žádný tričko neměla, a že mi na tom nepřijde nic divnýho. To kolektivní zděšení (slušných kluků) nad ženskou proradností a údiv nad tím, že jsem z takovýho "podrazu" vyvázla bez úhony, to nikdy nezapomenu.

a to je přesně ten biologický rozdíl, o kterém tu píšu
že by si ženy (a dívky) měly uvědomit, že na stejnou věc se jinak dívá chlap a jinak ženská (ovšem dost žen to ví a taky toho náležitě využívá...)