Pevalo, no, nebudu psát o lenosti, která je patologická - jakože člověk nefunguje, nevstane co práce, a rezignuje na vše. Líná kůže jsem svým způsobem já - dlouho jsem se vnitřně sebemrskala tím, co vše umí a zvládá okolí. Že bych taky mohla zvládat xyz. Jen kdybych - nebyla líná. Až přišel moment, kdy jsem si uvědomila, že není důvod se týrat tím, jaká jsem. Že mám na výběr - vzít se na milost (pracuju, rodinu mám, žiju, a nejsem úplný pitomec atd.) Nebo se budu užírat, v noci mi bude bušit srdce, a budu se trápit.