Marťasíno, já vím. Taky jsem nebyla schopná. Ale v tomhle mě vycvičila školka. Ustát nejrůznější situace s rodiči mezi dveřmi a bez představy, co na mě kdo vytáhne, to je prostě škola. Taky mě občas někdo zaskočí, že nevím a 1x za rok - za 2 - se mi stane, že fakt situaci neustojím a buď řeknu něco ne úplně profi, nebo fakt jdu do útoku, protože se děsně naštvu. Loni jsem takhle vyletěla po ránu, potom koukám, kde mám děti. Chuděrky byly schované, neboť takový tajfun opravdu od hodné pančelky neznají. No, po rodiči to sjelo jak po pláštěnce a nic. Komu není dáno....