Vidíš, Rose, já si zase v šatech i v sukni připadám naprosto nemožně, i když za štíhla to byl oblíbený typ oblečení. Musím mít dobře padnoucí kalhoty a elegantní vršek. Oblíbené svetříky nebo košilové halenky. Do divadla si pak beru elegantní bílou lněnou košili a tmavé kalhoty - klidně kapri, když je teplo.
Teď mám cca 3 společenské dobře vypadající kalhoty z nextu a maximální spokojenost.
Jinak myslím, že v Praze je hodně "chudých" studentů, co se do školy či pro pobíhání po Praze prostě moc slušně neoblékají.
Nejšílenější přehlídka nevkusu byla při promování mladých učitelek v Brně. Jak si oblečení skoro nevšímám a je mi fuk, co kdo má na sobě, tak tam jsem se hodně bavila, co je možné.
Sestřenka a ještě jedno děvče byly jediné asi z 20 děvčat, co byly slušně oblečené. Ostatní dívky snad probraly bazary nebo maminčiny skříně.
A v jejich věku jsem taky moc vkusu neměla se přiznám, ono to chce být veden od rodiny trochu a to u nás se spíš hlídaly výdaje než že bychom to měli okoukané a vyzkoušené - takový trochu komunistický zvyk, nesedí mi to, škrtí mne to, ale nic jiného nemají, tak to beru ( i boty!).