Májo,
beru si osobně máloco, ale povýšenecký kázání od někoho, kdo je holt šťastnější na metabolismus, na nastavení chuťových buněk nebo ho činí euforickým sport/cvičení (který bych ale stejně nemohla vykonávat, ani kdyby mě to bavilo, protože po úrazu páteře v kombinaci s nedorostlou stříškou kyčle mám holt ten zátěžový pohyb velmi redukovaný), že je krajíc chleba/klasickej jogurt/suchar BonaVita, z jehož obalu se usmívá štíhlé děvče prasácký přežírání mi fakt nedá. Zvlášť když z těch zveřejněných jídelníčků je poměrně jasný, že toho sním jak vrabec.