Přidat odpověď
libiku,
" když se synek vrátil vyhublý ze špitálu v roce, chovala jsem se jak smyslů zbavená, jen abych ho "vykrmila" (od se tedy dal ochotně), je to jediné z mých dětí, co zápasí s tloušťkou."
mám za téměř jisté, že to nesouvisí.
Děti mám jen dvě, a poučena krizovým vývojem ve svém dětství (snaha všech mě vykrmit) jsem ani jednomu do jídla nikdy nekecala - co jako mimina, batolata, (před)školáci (ne)snědli, to (ne)snědli. Předkládána pestrá strava, samostatně jedly hned jak seděly - lžičkou jsem je nekrmila už, jen kojení.
Jedno dítě jí jak mu chutná, štíhlé - postavou je po MM. Druhé se musí v jídle hlídat, aby nepřibíralo - je postavou po mně. Myslím, že v tomhle je genetika hodně zásadní. Moji rodiče mají oba nadváhu co má paměť sahá, táta byl tedy štíhlý, dokud hrál fotbal a hokej, mamka tuším nikdy. Tchán byl hubený, tchýně akorát.
EDIT: jo a brácha je vyloženě tlustej (on mi promine), v jídle se neomezuje.
Předchozí