Přidat odpověď
Beat, je to tak. Čím jsme starší, tím je těžší si tu štíhlost udržet.
Jelikož, jak jsem se v nedávné diskuzi dočetla, je každý svého štěstí strůjcem
(osobně si to nemyslím, a paradoxně ti samí lidé, kteří se za přísloví brali, tady naopak píšou, že strůjci své váhy nejsou),
tak nikdo jiný si za nás to jídlo a pohyb (ale taky pohodu, spánek, atd...) hlídat nebude.
Mně třeba přijde, že jsem obecně ještě línější, než jsem bývala, a navíc spektrum "pohybových činností" mi pokročilejší věk a jiné okolnosti drobet zúžily. Člověk prostě musí na stejný výsledek víc zabrat, opravdu na to myslet, zaměřit se na to. Metabolismus zpomaluje, spalování je úspornější, měnit návyky těžší...
ALE má ten věk i jednu obrovskou výhodu, a to ty velké děti - člověk už může zase víc "jet na sebe", pokud mu tedy všechen volný čas nezabere naopak zas péče o rodiče či jiné potřebné v rodině.
Předchozí