Valkýro, já "zbaběle" beru tu Saxendu a víš co? Léta jsem si myslela, že trpím emočním jeděním, že si zajídám to, co mě potkalo nebo, co se mi nedaří.
Měla jsem nutkavé potřeby si něco dát a měla jsem libé pocity při jídle., říkala jsem si "no jo, ty chudáčku malinkej, nemáš moc jiné radosti v životě, tak papinkej
"
Prd, není to tak, ten preparát mě toho neuvěřitelným způsobem zbavil, jídlo mi chutná, ale tak nějak normálně, sním toho tak 1/3 a žádné pocity prázdna se nedostavují a nic mi nechybí. Podle mě je obezita z větší části skutečně nějaká fyziologická nedostatečnost.
Ty bys to mohla zkusit, dali by ti to (já jsem je trošku přemlouvala, jelikož jsem na hranici toho, kdy to ordinují)
Nevěř prostě tomu, že se nedá nic dělat. Musíš být ale připravená, že s tebou nepojedou tvoje mantry o tom, že jsi ztloustla z nedostatku sebeuplatnění a lásky, na to samozřejmě ve zdravotnictví není nikdo zvědavej.
, budou s tebou jednat korektně, ale pragmaticky. Já jsem je svým vdovstvím a péčí o manžela s ALS též neohromila. Prostě se z toho nevykecáš. Ale je to výzva a myslím si, že to funguje. 2-3 roky a máš 70-80 kilo, víš jaká by to byla úleva?
Hele, mám volný víkend, drahouš maká, nechceš se zítra sejít na náměstí po mši? (já se chci mrknout, jak opravili katedrálu, prý je to nádhera)