Přidat odpověď
Já teda na hřišti s dětmi v životě neseděla na lavičce, natož abych se mohla soustředit na cokoli jiného než děti. Neustále jsem za nimi litala, zachraňovala je na prolezackach, chytala na skluzavkach, houpala na houpačkách. Obdivuju té, že jsi při dítěti dokázala vystudovat. Já byla tak šťastná, že jsem to všecko měla postupně, ZŠ, SŠ, VŠ, svatba, práce, doktorát, stěhování do vlastního bytu, zařízení bytu a pak teprve dítě. I tak jsem toho měla plný brejle.
Předchozí