Libiku, já si nějak poslední dobou nejsem jistá, jestli moje dobré skutky ještě mému zdraví pomáhají nebo už škodí,
snažím se povzbuzovat, pomáhat aspoň radou a nasměrováním pomoci k potřebným, ale nějak mě to poslední dobou válcuje, ten případ nemá řešení, nebo aspoň nemá dobrý řešení a to vědomí mě ničí. Přesto nejde nechat ty lidi bez pomoci, bez zájmu, bez toho, aby se o ně někdo zajímal a ujistil je, že nejsou špatní, jen se tenkrát sudičky asi fakt blbě vyspaly.

A začalo to všechno zrovna v Plzni, nejspíš tam letos zkusím naplánovat nějaký výlet, bylo by to potřeba, v rámci těch dobrých skutků. A zase mě to bude ničit, zase to obrečím, za mě to rozhodí a zase budu řešit spoustu věcí, který se tím vynoří

jenže ono to tak asi má být, dobrý skutek zadarmo není, o to lepší pocit potom je, když se aspoň něco málo povede