Dívali jsme se, vadil mi přístup těch dvou, co se zjevně nepoučili - potetovanýho pitomce, co dá Brno z Prahy za 50minut a už se těší, jak si to zopakuje a pak ten člověk, co stavěl posedy a o tom, že i dnes překročí rychlost, protože "nestíhá" mluvil jako o něčem, na co má přece nárok, protože on to stihnout potřebuje. Líto mi bylo toho mladýho kluka, jehož příběh byl uvedený poslední. Příběh tomáše Berana jsem četla už dávno v jednom časopise, kde svůj čin popisoval jako "klukovinu", tak toho jsem přetočila, takové lidi sledovat nepotřebuji /koukali jsme později než to dávali/.