Přidat odpověď
Tak nevím jestli jdu do přechodu,nebo stárnu, ale nějak nemůžu spát. Jindy bych spala klidně do deseti, a teď? Usnu v jednu, ve dvě, dřív ne. Ráno se probudím v šest, v sedm. A čučim do zdi. Teď! Když děti vyrostly, nikdo po mne nic nechce,je víkend, tak to prostě nejde. Asi stárnu. I moje stará maminka spí déle, než ja.
Piju kafe bez kofeinu, už půl roku, na noc nejím. Tak ja nevím, jo přečetla jsem diky tomu hromadu knížek, ale říkala jsem si, jak si pospim, až vyrostou a prd. Máte to někdo. Jsem byla vždycky sova. Jo, přes den nespím, do práce chodím, ale až později,ne brzy ráno. Že by přechod?
Předchozí