Val, o tom mi vykládej. Já ve věku cca 45+ jsem práci dost intenzivně sháněla přes dva roky, rozeslala možná 200 životopisů, a nic. Pokud ano, tak buď na vlastní živnosťák nebo za poloviční plat, než jsem měla. Jenže jako živitel rodiny jsem si to dovolit nemohla, i tak jsem měla mizerný plat. A k tomu pak čteš kecy, jak dobře placenou práci přece sežene každej, a kdo ne, je pěknej lempl. Což ti na psychice taky nepřidá. Mně nevzali ani jako dělnici, na tu byla překvalifikovaná (i když jsem školy zatloukla, titul taky). Tak jsem zaťala zuby a snažila se buzeraci vydržet, protože jsem potřebovala prachy, kdybych se dostala na pracák, byla bych totálně v čudu. No, a dneska jsem už v důchodu, vcelku v pohodě, a mám jistotu, že z důchodu výpověď nedostanu, tady se končí jen se soudružkou Zubatou