Život na zámku jsem sledovala, když to byla novinka, ale nějak mě záhy přestal bavit. F.L.Veka jsem milovala, líbí se mi dodnes, ale znám ho nazpaměť. Ulici sleduju od r.2013, kdy jsem byla půl roku bez práce a celkem mi to pomáhalo uchovat si jakž takž duševní rovnováhu. A začalo mě to bavit a teď to mám jako Večerníček. OVRZ, jak píšeš, jsem sledovala od začátku do konce, jen Voyo si kvůli tomu teda platit nebudu. Tam to byl asi dlouholetý zvyk. A taky to, že mám ráda české seriály, z českého prostředí a s českými herci. Zahraniční seriály mě nikdy nezaujmou, nedokážu se do nich vžít a nebaví mě. Je to pro mě cizí svět. Zajímavé je, že cizí knihy mi nevadí. Filmy už dost dlouho nedokážu sledovat, nudím se u nich. Jak se to musí vlézt do té hodiny a půl, tak mi to přijde takové odbyté, povrchní. A to teda nemluvím o tom, že dnes se točí filmy, aby se líbily pubertálním a ne dospělým lidem. Dlouho jsem neviděla film, který by měl opravdu silný příběh a nebyla to jen s prominutím nějaká sračka s počítačovými efekty a idiotskymi trapnymi hrdiny, nejlépe v původní verzi kreslenými.