ruth a právě proto je nutný si tohle pořád připomínat, nechat si na pozadí běžet " moje plínky - poslouchat na slovo rodiče - plínky dětí - poslouchat na slovo manžela - nic si nedopřát - všude číhá virus a bídá - moje plínky - konec" a pod tímhle dojmem si vážit každýho pěknýho dne, každý dotek sluníčka na tváři, každý letní zavanutí, každou sněhovou vločku, co padne na rukáv... pořád si připomínat, že jediné, co má smysl je TADY a TEĎ a že je samosebou nutné plánovat, ale nikdy nezapomínat, že budoucnost teprve přijde, ale přítomnost, to je to, co má smysl