"já se bavím o sociálních dávkách a solidaritě.
Můj bohatej právník je společensky potřebnej a pracuje, je to dobře a má to tak být. Z druhé strany jeho život je důstojnější a kvalitnější už v tom produktivním věku (jinak by každý právník šel dělat uklízeče-obráceně to nefunguje)."

No a proč by zrovna ausgerechnet (až) v postproduktivním věku měli mít všichni stejně důstojnej a kvalitní život, když ho v produktivním měli různě důstojný a kvalitní? Není snad každý svého štěstí strůjcem už?

Pokud je v pořádku, že člověk s větším štěstím, nadanější a pilnější (což je dle mého též druh nadání) vydělává větší peníze a má (dle tebe) tímpádem důstojnější a kvalitnější život, proč by to mělo být po skončení výdělečné činnosti jinak?