Se školením neporadím, ale sikanu ve školce jsem před lety řešila u vlastního dítěte. Agresorem byl tříleťák, otec neznámý, matka v blázinci, v péči mladé babičky a dvacetiletých strýců, kteří mu doma pouštěli v TV střílečky a buhvico ještě. Učitelka řešit neuměla, ředitelka řešila tak, ze učitelku vyrazila. Zástupkyně ředitelky mi řekla, ze kdyby se moje dítě nebránilo útokům, tak by nemělo problém, protože obrana agresora motivuje k další agresi. Protože hrozilo nevratné poškození zdraví (sama jsem byla svědkem situace, kdy agresor znicehonic zaútočil proti očím mého dítěte), nečekala jsem, jak si poradi další učitelka a zvolila okamžitý přestup jinam. Zpětně toto rozhodnutí považuji za jedno z nejlepších v mem životě.