no jo no, když od čtyř let slýcháš "už si zase čteš? přestaň číst a pojď utřít to nádobí", tak je čtení vlastně takovým "hříchem" a ne plnohodnotným koníčkem

Pamatuju na boje v první a druhé třídě, kdy jsme museli mít v notýsku podepsané čtení, a já jsem to nenosila, protože jsem měla pocit, že když půjdu za rodiči o podpis na čtení, tak že se tím přiznám, že jsem "zase četla" .
A když se mě paní učitelka ptala, proč tam nemám podpisy rodičů, tak jsem jí řekla, že moje maminka nemá na takový blbosti čas (já si to nepamatuju, ale mamka byla kvůli tomu předvolaná do školy, ta si to pamatuje živě )

Prostě za mého mládí bylo čtení něco, jako dneska paření her na počítači