Valkýro, to je věc povahy a temperamentu.
Také mám dítě, které se hrnulo za dětmi už od batolecího věku, je to extrémně společenský extrovertní člověk. Nicméně kdyby měl kolem sebe v předškolním věku dospělé lidi nebo starší děti místo vrstevníků, bylo by mu to jedno, hlavně, že by měl jakoukoliv společnost a interakci.
Druhé dítě společnost nijak výrazně nevyhledávalo ani neodmítalo, školku tak nějak neutrálně přetrpělo, socializované je dneska výborně.

Číst se naučili oba sami, dodnes nevím jak, nějak si to odvodili. Písmena si tedy vyžádali pojmenovat, to jsem jim samozřejmě musela říct já.