Pevalo, máš pravdu, rebelka jsem opravdu nikdy nebyla. já jsem jednu dobu i přemýšlela, že by mi bylo dobře v klášteře, s poslušností bych neměla problém. Smůla byla jediná - ať jsem se snažila, jak chtěla, nepodařilo se mi uvěřit v boha. Nedokázala bych se modlit k někomu, v jehož existenci nevěřím a i když by se mi líbilo žít odtržená od civilizace, nebylo to pro mě. Tak si občas představuju, že žiju v nějaké poustevně, chatičce někde v lesích u vody, úplně sama. To by se mi taky moc líbilo.