A fakt mne mrzí, že jsem vůbec něco psala, moje dcera úzkosti zřejmě - doufám - nemá, zjevně jsem se neměla vyjadřovat k tématu, o kterém vlastně vůbec nic nevím.

Takže Vertigo ze své pozice laika a matky stejně staré dcery můžu nabídnout jen slova podpory, o čemž vlastně ten můj první příspěvek měl být. Kdybych si ale přece jen myslela, že na veřejném diskusním fóru můžu vyjádřit svůj názor, tak zopakuju, že mít dítě, které "by raději nebylo", tak psycholog, terapie a příp. AD.