Nedělám si prču a bohužel ani nepřeháním. Vrátit jsem se musela, protože prostě a krásně pořád musím vydělávat, abychom se uživili. Resp. nemusím úplně nutně, asi bychom vyšli i jen z chlapova příjmu, protože on na rozdíl ode mě má tantiémy a jiné vymoženosti, ale bylo by to nesolidární, on taky musel do zaměstnání. Až se nám obnoví kapela, protože odešel kytarista, a to ve kvartetu znamená začít znovu úplně od nuly, jiný repertoár, znovu všechno sehrát, nové promo, tzn. ne úplně malé náklady a ještě musíme změnit agenta, což je skoro mission impossible, tak to víš, že pošlu do práce klíče taxíkem. Pokud ten den nastane v době, kdy ještě vyjdu na pódium po svých. Do té doby hokna. Tahle nebo jiná, to už je jedno. Naštěstí věci se teď mění rychle. Děckám ve škole oběma změnili třídního, což je daleko horší, u syna budou mít brand new paní učitelku z fakulty, tak se jen modlím, aby to byla sice mladá, ale již železná žena, která se zaměří na výuku trivia místo na návštěvy panoptik a tvořeníčka. Teoreticky by měla mít pole připravené, předchozí paní učitelka byla v tom nejlepším smyslu stará škola a nenechala se od nikoho mazat na chleba, děti mají průpravu. Jenže to se rychle ztratí, když se s tím blbě naloží.