Májo, ano, to mám za jisté - terapie, nebo řekněme způsob, jak se s tím vyrovnat, to je pro vysílajícího (modlícího se). Tím se to ovšem řeší, z tohoto pohledu je to to samé.

Na blízko zcela jistě pomáhá to, co píšeš (oběma stranám), ale zažila jsem i několik okamžiků, kdy jsem "věděla" (cítila) něco o druhém, ač byl dál než v jedné místnosti. Možná je to náhoda, stejný způsob prožívání, myšlení... Ale popravdě na určitý přenos na dálku věřím také. Mám dojem, že opravdu lidi, co jsou nějak propojeni, se vnímají i na dálku.

Věří věřící, že motlitby reálně pomohou i potřebnému? Bůh pomůže? Asi jo. Navíc když "zachraňovaný" zemře, tak to rovnou převedou na modlitbu za klid jeho duše, a je.
Nevěřící pak taky ví, že zesnulý má již klid.

Vlastně je si to vzájemně docela podobné.