Půlko, mně také přijde, že se vždycky dá něco vymyslet a pamatuji si to tak i z dětství.
Každý neměl rodiče, kteří by se mu věnovali a zajišťovali podněty a aktivity.
Já jsem sice měla rodiče fajn, nějaké aktivity jsme společně podnikali, nicméně také jsem si často musela sama vymýšlet, co dělat.
Knížky jsem četla stále dokola, s přibývajícím věkem jsem kromě dětských vytahovala z knihovny i knihy pro dospělé a četla zcela náhodně věci, kterým jsem moc nerozuměla.
Kreslila jsem, malovala, vyráběla si všechno možné ze všeho možného, zabavila jsem se třeba s krabičkou knoflíků, zbytky bavlnek, fantazírovala jsem a sepisovala vlastní příběhy a říkanky už od pěti let, kolem domu kreslila křídami po chodníku ... To jen úplně namátkou, co se mi vybavuje, určitě toho bylo více a přijde mi to celkem běžné a přirozené.