Taky si nepamatuju, že by se za mého dětství dospělí dětem nějak věnovali. Jo, babička mi četla, ale jinak jsem se zabavila sama. Nepamatuju si, že bych se někdy nudila. Hrála jsem si s panenkama, stavěla si ze stavebnice, navlékala korálky, kreslila si do bloku, házela si s balónem, skákala přes švihadlo, jezdila na koloběžce. Asistovala jsem babičce při domácích pracích, chodily jsme spolu nakupovat, samoobsluhy ještě moc nebyly, takže do mlékárny, do masny, do zeleniny, do pekárny, než jsme to obešly, bylo dopoledne fuč. Když jsem se naučila číst, tak jsem skoro pořád četla, od první třídy jsem chodila do knihovny, občas mi někdo z rodičů půjčil něco i v závodní knihovně nebo od kolegyň, třeba Káju Maříka nebo Gabru a Málinku. Bývala jsem hodně nemocná, první třídu jsem kvůli absencím malém opakovala, ale babička mě všecko naučila, takže jsem nemusela. Ani tak jsem se nenudila, měla jsem velkou fantazii a vymýšlela si spoustu her. Pouštěla jsem si třeba kuličky po skrčených nohách pod peřinou, každá kulička měla svoje vlastnosti, různě vyhrávaly a prohrávaly, zabavila jsem se vymýšlením celý den.
Učebnice jsem si vždy prohlížela, když jsme je na konci roku dostali, občas mě tam něco zaujalo, tak jsem si to přečetla, prohlédla si obrázky, ale nic jsem se neučila. A čítanku jsem si taky přečetla a když mě nějaký úryvek zaujal, půjčila jsem si tu knížku v knihovně.