.....jo jo tak před koronou jsem " reprezentativní manželskou povinnost měla na programu dost často. Brala jsem to opravdu jako povinnost, prostě práci. Místo prádla do pračky a nádobí do myčky,nebo nákupu jsem po svojí práci rychle převlékla šaty + make up + něco s vlasama ( pokud to bylo něco echt tak se musí vejít kadeřník....) S oblékáním problém nemám, mám ( ničím z mojí strany nezaslouženou ) výhodu celoživotní velikosti 38 a podpatky minedělají problém
No a na akci : Stojím vedle manžela ( rovně nehrbím se neschovávám se v koutku někde) , usmívám se, prohodím pár slov ( .....krásný sál, děkujeme za pozvání, krásné představení, moc se nám líbilo, skvělé víno a ta přednáška byla opravdu zajímavá .....popojdu , usmívám se potřesu rukou , směju se historkám které někdo vypráví, naslouchám, poslouchám, usmívám se, popojdu , pozdravím , uďobnu raut , seznámím se, usmívám se.....
....je to v podstatě jako řídit auto , otázka cviku ( a může se u toho vypít sklenička .....manžel řídí vždy ( to beru z jeho strany jako "děkuji" )