Já si myslím, že je to začarovaný kruh.

Dítě, které žije v rodině, kde je "práce" sprosté slovo, žije se od dávky k dávce, ze dne na den, tak tomu nějaký občasný výlet do zoo nebo do divadla nepomůže.

Takové dítě by se muselo vytrhnout z toho prostředí, aby vidělo a pochopilo, že se dá žít jinak a že vzdělávat se, snažit se a pracovat má smysl. jenže vzít to dítě z rodiny nejde, dokud mu nikdo neubližuje. A když už je to dítě takovým životem poznamenané tak i když se dostane do jiné rodiny, tak už se z toho nevymaní. A odebrat těm lidem dítě dřív, v miminovskym věku, to nejde, protože není možné argumentovat tím, že z něj (ne)vychovají další minimálně zbytečnou, možná i škodlivou existenci.