"Myslím, že děti mají větší váhu v našem myšlení i jednání než kamarádství."

Já myslím, že to tak univerzálně neplatí. Zvlášť když jde o dospělé děti.
Ta situace, kterou zakladatelka popisuje, mi "sedí" např. na model: muž je policajt a lapne drogového dealera nebo vykradače aut. Že je to syn manželčiny kamarádky... to ho má jako pustit a udělat na něj "ty, ty, ty, příště nezlob"? A kamarádka to má vyžadovat? No to teda nevím. Tohle je už dost zvrácená podoba mateřský lásky.