Myslím, že jde spíš o něco pracovního, nějaký karierní postup, projekt nebo vyhazov.
Nedovedu si představit, že jdu za kamarádkou, jíž můj manžel zabásne syna a prej "co sme si, to sme si", tak nulovou empatii snad nemá nikdo.
Své děti chráním do bezvědomí a samozřejmě, že se nekamarádím s někým, kdo by si viditelně byť jen pomyslel, že mám "blbé" děti, abych kafíčkovala s outěšnou paní, co se mnou jde probrat, že můj synek musel z vyššího mravního principu dostat 3 roky přičiněním jejího chotě, to snad nemůžete myslet vážně
Korunou kolem auta, to se ještě dělá?