Aneb jak překonat sebedestruktivní chování, ke kterému mám evidentně sklony. Cigarety, víno, jídlo, vše ve více než přiměřeném množství. Výsledkem je mj. 5 kg navrch za poslední rok. Přitom vím, že kdybych si místo vína večer zacvičila jógu nebo se projela na kole, bude mi mnohem líp. Jen toho nejsem schopná.

Objektivně toho za poslední rok bylo celkem dost. (i) Pracuju na relativně vysoké pozici, dlouhodobě ji zvládám, ale bohužel její součástí jsou různé boje, korporátní útoky, problémy s lidmi, což nedokážu jen tak hodit za hlavu. (ii) Poslední 2 roky jsem trávila přípravou dítěte na 8G, příprava byla nadstandardně intenzivní, neboť chodilo na alt školu, kde se nenaučilo nic. Když říkám nic, tak myslím čistou nulu, na konci třetí třídy neumělo ani číst, ani psát, tj. na začátku čtvrté jsme začínali s doplňovačkami pro prvňáky. (iii) Covid, tj. online výuka se dvěma dětmi, v pauzách mezi pracovními videy. (iv) Pár hodně smutných událostí doma i v práci, z nichž asi ve finále nejsnazší byla (spolu)péče o půl roku ležící babi po Covidu.

Po každém takovém dni se na večerní víno vyloženě těším. Teď jsem po 3-týdenní aktivní dovolené, ale cítím se úplně stejně jako na začátku.

Nevím, jestli existuje jednoduchý návod, jak si přepnout hlavu do zdravého módu, nebo jestli se zaměřit na root causes (třeba bych měla dělat práci, odkud budu odcházet s čistou hlavou?, beru všechno moc zodpovědně?, jsem příliš zaměřená na výkon?,…). Nějaká rada nebo nezávislý náhled?