Kaipo,
manžel mi dává dárky podle mého přání, akorát si holt přeju věci, který je ochoten mi koupit.

Pokud si někdo přeje to, co je mu ten druhý ochoten darovat, té přizpůsobivosti tam je dost. Podle mě. Já si holt přeju podle sebe a manžel s tím nemá problém (pokud vím, že na to nemá, nepřeju si to, což je samozřejmý). Ale pokud si budu přát knihu od Monty, koupí mi ji, byť sám za sebe vyhodnotí, že to jsou slátaniny (modelový příklad, tvoje knihy já ani manžel neznáme).