Val,
já už taky ne. Protože mě ta práce prostě příšerně vyčerpává. Fakt bych nevěřila, že bude tak náročný dodržovat nějaký pravidelný režim. Mně teda nevadí ta práce jako taková, vadí mi, že nemám tu volnost jako dřív, že si to nemůžu organizovat "podle svýho". Nedělala jsem většinou "jen z domova", nemám problém někam docházet, ale potřebuju si to řídit sama. Což teď poprvý od mých patnácti, kdy jsem šla na brigádu do fabriky nejde. Nedávala jsem to už v těch patnácti, pamatuju si, jak jsem si každý ráno přála, aby autobus naboural a já si něco zlomila, abych tam nemusela. Mě stereotyp ubíjí, bere mi radost ze života, mám to tak od dětství. A vůbec nevím, co s tím.