Půlko, já si to myslím už dávno, že tradice "hodnotných darů" je překonaná záležitost.
Píši to tady kolik let, obvykle v souvislosti s vánočním evergreenem "Co mám koupit dětem, které všechno mají a nic nechtějí??"
Jsme konzumní společnost zahlcená přebytkem, ať jde o materiálno nebo "zážitky", moc nerozumím té setrvačnosti, proč to pořád hnát dál.
Ne že bychom si v rodině vůbec neblahopřáli k narozeninám, ale dárky nehrotíme, dáváme si symbolické drobnosti, obvykle spotřebovatelné.
To, co si finančně můžeme dovolit, to si prostě pořídíme, a co si dovolit nemůžeme, to holt zůstane v říši snů, ať mám narozeniny kulaté nebo nekulaté nebo poslední