Měníme postupně a pořád, to je princip lidství
Někdy je mi to fuk, jindy je to trochu nepříjemné, ale zatím se to vždycky dalo. Na změny trénuji taky děti, občas brblají, ale taky zatím vždycky zjistily, že se to dalo, a že to bylo většinou ještě k tomu výhodné.

Spíš si dělám starosti, jestli měníme (jako rodina) přiměřeným tempem. Nebo naopak. Jestli jsem u dětí nepřecenila kulturu a vzdělání (zítra do nich hodlám hustit Stravinského, Dopplera a Borgese) a nepodcenila základní survival dovednosti (jako rozdělávat oheň třením klacíku, hledat lišejník na severu, stloukat bedny, milovat hřebíky padesátky, lhát, prodávat nepotřebné harampádí, plížit se přes hranice okresů a států a pálit alkohol).