Koně a kolo. Omezení samozřejmě byla v tom smyslu, že jedno dítě vede kroužky a je trenérem a druhé chodí na kroužek a má trenéra, takže tohle nešlo, ale to samotné provozování zájmu s jedním kamarádem/kamarádkou omezeno nebylo. Na rozdíl třeba od plavců, kteří nemohli nic s trenérem nebo bez něj. Ona je to jen shoda okolností, že si vybrali zájmy vhodné do lockdownu a částečně je to dané i tím, že u nás moc jiných věcí dělat nejde. Tohle jsou prakticky jediné dva sporty, které u nás v okolí kdy nějaký svůj kroužek měly.

Plus teda štěstí je i to, že mají vůbec tu možnost to mimo kroužky provozovat i mimo kroužek. Jedno dítě, že našlo brigádu, která vydělá na provoz koně, a která nezavřela ani v lockdownu a druhé dítě zase, že žije na venkově mimo obec, kde nepotřebuje cyklokroužek, aby vůbec mohl s kamarádem bezpečně jezdit po okolí. Každopádně, jsou to jen náhody, že zrovna na to naše potomstvo to nedopadlo.