Taky jsme kdysi poprvé jeli do Chorvatska přes noc, všichni to strašně doporučovali. Já neřídím, takže to celé odridil BM sám. Zastávky jsme dělali, mluvila jsem na něho, děti celou noc spaly a stejně jsme se ráno málem vybourali, protože mikrospánek. A ještě měl BM zánět spojivek z toho, jak mu protijedoucí auta pořád svítila do očí. A ten den, co jsme přijeli, jsme byli oba příšerně unavení a podráždění. Takže jsme příště vždycky přespali buď na konci Rakouska nebo začátku Slovinska a bylo to v pohodě. Jídlo jsme tedy vezli s sebou, ale spíš abychom ušetřili peníze než čas.