Ropucha, to byla zasoby na 6h jízdy v autě se 2-3 zastavkama. Na protáhnutí. A jedné delší, protože na odpočívadle byl jakýsi památník dynosaura co tam vyhrabali a tak se překládal text. A kouknu do sešitu deníčku jízdy jestli náhodou chlápci neměli burgr cestou.

Každý mel kousek bábovky k snídani. Myslím jen ten platecek. Sušenky asi zbylo neco. To mají průběžně u sebe.

A syn mi tu připomíná, že jsem zapomněla na ten plastový hrnek s víkem kde mají müsli a musí se denně dosypat. 550ml jak jsem zjistila. Někdy ho nesnědí.



A co mám jako cestou dělat? Copak jsem tlustý, abych se krotil v jídle. A to co předvádí děti na táboře dělat neminim.

Jediný co ho snad omlouvá, že tuhle cestu absolvuje po táboře, kde jako dítě nemíval jídlo navíc. Nyní kuchařky vědí, že si chodí vařit vajíčka na pánvi i na ohni.