Dělala jsem kdysi kdysi sportovní střelbu, na střelnici jsem byla často.
O úrazy nebyla nouze, nejčastěji si to způsobil střelec sám, občas se postříleli instruktoři mezi sebou.
Nebyly to smrťáky a většinou se to nějak ututlalo, hladký průstřel se hojí dobře.
Chvilka nepozornosti, špatný pohyb...
Stačí ty úrazy, které si lidé způsobí chladnými zbraněmi: nůž, pila, vrtačka, šicí stroj, otvírák na konzervy.
Při napadení jsem to vždycky ukecala - jednak žádnou zbraň nenosím, jednak by mi ji útočník snadno vzal a použil proti mě, nedokázala bych být dostatečně důrazná.