Báro,
netuším, jak to bylo v tomhle případě, ale zase tady jsou poměrně benevolentní k domácímu vzdělávání - nepředpokládám, že dotyčná žila naprosto bez vzdělání - že třeba neuměla číst a psát atd. - ono vzdělání nerovná se školní docházka... ale nejspíš pak musela dodělat alespoň ty dva roky "high school" nebo prostě těch pre-requsites na to další vzdělání.
Na druhou stranu, ten systém je hodně otevřený, kromě klasických univerzit a vysokých škol existují "community colleges", které nabízejí kurzy jednak praktických věcí (viz. ten automechanik nebo kadeřnice), nebo i různých zájmových činností (alá vaření atd.) až třeba po trenérské kursy, účetnictví a něco, co bych nazvala "středním zdravotnickým vzděláváním" - a tohle jsou ty kursy, kam běžně chodí lidé různých věkových kategorií. Je poměrně časté, že v půlce života lidi změní povolání, tak jak se mění jejich životní situace (např. odrostou děti).
SOukromé firmy pak můžou nabrat i člověka bez vzdělání, pokud má praxi a osvědčí se jim (např. manželova firma nabrala dva lidi, co byli u nich na stáži, protože jsou šikovní - a jeden z nich teda školu dodělává večerně, druhý se na to vykašlal - protože až bude chtít změnit místo, tak to, že dělal v téhle firmě, bude mít větší váhu, než nějaký papír).