Báro,

není to nic divného. Ona trojčlenka je zdlouhavá a složitá pro někoho, kdo ovládá rovnice a ekvivalentní úpravy. Musí se správně zapsat, co k sobě patří, šipkami označit přímou nebo nepřímou úměrnost a pak ještě existuje několik způsobů, jak postupovat dál.

Když to zapíšeš jako úměru (rovnost dvou poměrů zapsaných ve tvaru zlomku), tak vidíš, co máš s čím násobit a co dělit, ten sedmák ne, takže přibude "křížem" nebo "rovně", případně vnější a vnitřní členy poměru nebo složeného zlomku....

Za nás se to neučilo, ale samozřejmě, stejně, jako dneska, řada učitelů to učila zvykově dál, nebo to třeba učili, ale neříkalo se tomu trojčlenka...

My jsme to v matematické třídě neměli, setkala jsem se s tím až na gymplu a stejně jako můj muž byla přesvědčená až do dospělosti, že nic takového neznám a neumím. Dost dlouho mi trvalo, než mi došlo, že jde vlastně o zmechanizování těch operací potřebných pro řešení rovnic.