Ropucho, u nás to bylo tak, že dětem na VŠ přestaly vyhovovat moje svačiny, stydeli se vytáhnout z pytlíku housku se salámem a jablíčko, i snídani si radši koupili. Večeře už vůbec, mnohdy přišli, že už jedli venku, že nemají chuť na to, co jsem připravila nebo, což bylo horší, přivedli dva, tři spolužáky na jídlo a mami, něco nám příprav. Jednou jsem učila nějakého Kostu z Běloruska jíst český špenát s bramborem a vejcem. Pak jsem se vzbouřila, dala jsem každému 5000 a živte se sami. Syn chodil do posilovny a vařil si jakousi vysokoproteinovou stravu, dcera zas téměř nejedla maso, tak si to dělejte sami. V neděli, pokud byli doma a chtěli to, jsem uvařila běžný český oběd s polévkou, druhým jídlem a sladkou tečkou u kafe. Někdy šli radši k babičce. Učebnice, MHD, oblečení nebo jejich zábavu jsem neřešila už dlouho. Pokud si děti přivedly přátele, prchala jsem z domu nebo se aspoň zamkla v ložnici a nechala je, ať si je sami pohostí. Ale většinou chodili někam ven, dcera měla přátele u koní a syn chodil hrát kulec, eventuálně lovil slečny na auto. Zbytek dne trávil v posilovně nebo v bazénu se svojí osobní trenérkou. Kdy se učili, to nevím, školu však ukončili oba v běžném termínu.