Obrať se na psychiatra, s těmito stavy by ti měl pomoci.
Se sourozenci se nesrovnávej, jejich motivace neřeš, tím se zbytečně vyčerpáváš.
Každý máme jiné prožívání a žádné není "správnější" než druhé.
Co se týká rodiče, zkus myslet na to, že rodič chce vidět své děti spokojené, chce vidět, že se jim daří, že život jde dál. To mu udělá největší radost i v nemoci, i v situaci, kdy neví, kolik času mu zbývá.
Hodně sil, není to lehké životní období, ale projdeme si tím všichni ...