Rozumím, sama jsem dělala pořád ty samé chyby ... a pak si nesla následky. Odpověď je přesně ta, kterou nechceš slyšet, dát si oraz od pohybu typu běh, kolo ... plavání si myslím, že je dobré na všecho. Někdy je totiž lepší obětovat den, dva ... než si zarputile trvat na svém a odrovnat se na měsíc. Když už tělo vysílá signály, radím poslechnout.

V takovém období snů (o kterém sním už 18 let a možná se dočkám, až holky budou na vysoké) bych si nějakou zábavu našla ... myslím, že když si to přepneš v hlavě, že máš rest days, něco tě napadne.

A ano, opravdu tvé pocity chápu, sama jsem se musela mockrát spálit, aby mi došlo, že někdy je dobré své tělo poslechout, ale mám za sebou fakt třeba dva měsíce nemocenské, kdy jsem se nemohla pohnout se zády, ale předtím ne, to jsem musela být u všecho

PS: začínají mě bolet achilovky, ale říkám si, že dneska ještě vyběhnu a pak uvidím

PS2: můj brácha začal mít velké potíže s koleny po covidu, v jeho případě dost potíž, protože dělá triatlony typu ironman, už zrušil dva, kolena bolí a na ortopedii mu řekli, že tam prostě nic závadného nemá ... taky je z toho na smyčku. Běhat musel přestat úplně, plave hodně a jezdí tedy na kole, kde je bolest jakžtakž snesitelná.