Mít rád člověka, který se ke mně hnusně chová, je z nouze cnost. Všichni máme sebezáchovné pudy si odůvodnit své pakárny jako únosné, pokud nejsme sto je vyřešit.

Kdo má elementární inteligenci a minimální úctu k protějšku, tak mu prostě postelovou nedostatečnost nevmete. Ona totiž ani neexistuje, jistě každý zažil sexuální euforii s člověkem, který by "objektivně" z technického hlediska skončil před semifinále a zároveň ho nenadchnul někdo, kdo by byl horkým favoritem na titul.

Když "to nebaví" není co zlepšovat, cosi tam oboustranně chybí, nemusí to být důvod ke konci, život není jen sex. Důvod ke konci je to, pokud se to vyčítá, je to vrchol neohleduplnosti.