"Tento víkend, vlastně už od čtvrtka, jsme měli na návštěvě téměř celou manželovu rodinu
. Sestry s dětmi, co už mají svoje rodiny. A to včetně řvoucích batolat. Cca 15 lidí. Jsem totálně vyšťavená a myslím, že bude ještě pár dní trvat, než se z toho dostanu. Manžel tuhle srandu pořádá jednou za rok."

Tohle mi kdysi nevadilo. Praktikovali jsme to několik let tak třikrát do roka. Prostě jsem s tím dopředu počítala, že to tak bude, měla jsem tenkrátsílu, bylo mi 25+. Navařila několik jídel, upekla, povlíkla xtero čistých peřin, poklidila. Koneckonců je to manželova rodina, není jeho problém, že jeho rodina to nemá tak, jako ta moje rodina. Jenomže jsem na těch pár dní nebyla najednou paní domu, nerozhodovala jsem, na kolik bude nastavený termostat elektrokotle, nemohla jsem "bez škandálu" jejich dětem říct "Ne, tohle nedělej" Nesnášeli moji milovanou bílou kočku (která ovšem zalezlá pod postelí nikomu myslím nevadila). Tak jsem to po deseti letech odpískala a požádala manžela, aby je k nám už nezval.