Marika , můj synovec je mu dva roky a 2 měsíce. Moc bez roušky lidi nezná. A ty co zná a vezmou si roušku, ještě není schopen poznat, takže ječí strašně. A to i vlastní maminky, pokud si vezme roušku, respirátor, to máš jedno , co je zrovna nařízeno. Teď to všem to letos stahuje z obličeje. A nenechá si vysvětlit, že to na hlavě musí být, podle mě je moc malý, aby to pobral, že to je opravdu nutný.

Kdyby jsi viděla ty hysteráky, když se to nosilo loni a on začal vnímat svět kolem sebe. A vykukoval z kočárku. Prakticky nemohli ven. Jak viděl někoho v roušce začal ječet až křičet, tekli mu slzičky. Tu scénu jsem zažila jednou a stačila mi.

Jeho sestra 4 roky, která to loni brala v pohodě a rouška ji nevadila. Je z ní nyní úplně hotová a brečí. Ta zase nemohla pobrat, proč nemůže do školky, když je zdravá, protože maminka přece říkala, že do školky nesmí nemocná. Takže si chudák myslela, že tam nyní bude chodit nemocná. Takže se jí to vysvětluje, pokud je potřeba.

Ano zvyknou si určitě jo, ale nikdy bych nenapsala, že se tak nestalo. Možná okolo sebe takto malé děti nemáš.

Co vím, tak naši předci skončili ve vězení , když neměli roušku, když to bylo nařízené. To se tu zatím ani náznakem neděje. To vím od lidí co tu španělskou chřipku zažili, nebo jejich rodiče.