No , já nevím, když už je jeden nadanej, krásnej a výkonnej, je to štěstí samo o sobě , ne? Proč by se to mělo nějak extra finančně ohodnocovat na úkor mezilidských vztahů .

Nemluvím o tom, že by ta zatracená uklízečka, co kouří na pracovišti, měla mít stejný plat jako nadaný i nenadaný vývojář, ale proč si z práce v pracovním kolektivu (kde to má člověka bavit) dělat závodiště plné nevraživosti a snahy vyniknout?

Máme snad málo věcí a služeb? Jsou klíčové firmy a jejich manažeři chudí? Proč vlastně?